Stěhovací nostalgie aneb sonda jen lehce pod hladinou

10. dubna 2011 v 3:05 | Pan Unáhlený
Hlásí se Unáhlenec s perfektně utopenou sobotou. Aby bylo jasno, rodinné tlaky mě přinutily kývnout na pořízení nového koberce do mého pokoje. A tak byl můj první víkendový den ve znamení stěhování...

Všechny věci z pokoje pryč a pak zase zpátky. Cha, měli jste vidět Unáhlence jak se tahal s tou svou postelí a psacím stolem a skříní...

Ale mé nadprůměrné fyzické výkony nejsou důvodem, proč se mi zachtělo blogovat.






Pravdou je, že jak mi pod rukama procházely všechny mé věci, staré, nové, chtěné i nechtěné, padla na mě částečná nostalgie Píšu částečná, protože ten zbytek co ve mě nezahalila je věnován prachobyčejné jarní touze po nezávazném sexu. Ale o tom třeba někde jinde. ;);)

Ten odporně špinafej plastovej kolíček na prádlo co se roky povaloval za skříní a sloužil jako územní celek pro miliony mikroorganismů mi připomněl dlouho nevybavované vzpomínky z děství. Jako malej brejlatej školkáček sem totiž často chodil po sídlištti a sbíral mamince pod balkonama kolíky co popadaly kde komu při věšení prádla. Když jsem se jednou otázal: "Proč si prostě nekoupíme nový, jako to dělají ostatní?" bylo mi připomenuto už tak často připomínané: "Nemáe peníze. Hele, támhle je jeden zelej, běž ho sebrat..."

Naše finanční situace mi byla připomínána vážně DOST často. Není se pak tedy čemu divit, když vám prozradím že jsem se společně s mamkou radoval, protože nám vrátili za vodu deset tisíc, či s ní oplakával ztrátu pětistovky. Za pět stovek.. to by v tý době byly zhruba dvě tři kazety s Hurvajzem! Později se ukázalo, že se ty peníze neztratily, nýbrž byly ukradeny mamčinou kolegiyni. Z toho mi bylo smutno ještě víc. Maminka chudák pracovala od rána do večera a ještě ke všemu s nějakou zlou paní.

Kvůli mámině prácovní vytíženosti mě po školce a později i po škole hlídávala babička. Nesnášel jsem to. Ne že bych babičku neměl rád, to vůbec, jenom jsem se vždycky až děsivě nudil. Mamka mě vždycky vyzvedla večer, když už byla tma, takže když sem přišel domů, čekala na mě rovnou postel.


Nezřídka jsem byl chválen jak jsem hodný a slušný, za což mohla výhradně má vlastní sebevýchova. Jak popisuje v jednom svém starém článku, v raném dětsví jsem měl možná záchvaty vzteku a za můj slovník by se nemusel stydět ani dlaždič těsně před důchodem, nicméně SÁM jsem si řekl, žetakhle to dál nejde. Alespoň ne na veřejnosti...

Že se mi líbí kluci mi bylo jasné taky už tak nějak ve školce. Slovo "gay" na mě ale čekalo až v první třídě. Takový tři kluci pobíhali a ptali se všech SPOLUŽÁKŮ: "Jsi gay?!" Když tázaný odpověděl že jo, začali se hrozně smát a šli dál.
Zeptal jsem se jich co to slovo znamená. PRVNÍ TŘÍDA ZÁKLADNÍ ŠKOLY a přišla odpověd přibližně takto znějící: "To je postiženej kluk co šuká s klukama. Ale ty seš určitě normální."
PRVNÍ TŘÍDA ZÁKLADKY

Až do nějakých třinácti jsem si bezproblému říkal: "No fajn, možná se mi líbí kluci, ale to nikdo nikdy nemusí zjistit... najdu si ženu, budu mít děti a budeme šťastná normální rodinka." Že to není tak jednoduché jsem pochopil s nastupující pubertou a prvním otočením na ulici za hezkou klučičí existencí. I tak mě ale bralo víc heterácký pornno než to teploušský. Připadalo mi divný.

Celkově vstup do puberty byl dost složitý. Mindráky ze vzhledu (tenrktá jsem vážně vypadal o dost...jinak než dnes), mindráky ze situace doma, první zkušenosti s alkoholem, poměrná asocialita, nedostatek kamarádů a to všechno v kombinaci s rozbouřenými hormony, citlivostí a snahami o potlačení mých přirozených sexuálních tužeb. A přitom právě tohle období a krize, které s sebou přinášelo, mě posunulo daleko před většinu mých tehdejších vrstevníků.

Vrcholem bylo když mi jeden kamarád zoufale jednou na icq napsal, že je možná gay, ale asi spíš bisexuál. Utěšil jsem ho, poskytl mu podporu (což je vzhledem k jistému faktu další úsměvná věc, ale to tu neřešme) a za pár měsíců jsem to se vší jistotou a sebevědomím postupněl začal vypouštět do éteru, že jsem gay.

A dneska to bude skoro rok a půl, kdy jsem dovršil coming out a přiznal se i matce. Pravidelní čumilové vědí jak sej s tím smířený, spokojený, hrdý na to atd.
Najde se tady někdo, kdo by mi vysvětlil, jak je teda KURVA možný, že sem málem při nedávném obědě s rodinou vdechl jídelní lžíci když v televizi začal Vojta Dyk vyřvávat to svoje "Já jsem GAAAY" ?


Jsem úplně jiný než předtřemi roky. Jsem jiný než před rokem. Dokonce než před půl rokem či třemi měsíci. A jsem za to vážně rád. Tak dobrou, vy co ste ještě neusnuli při čtení těch prasácky napsanejch keců.

Jo, jen bych ještě chtěl říct, že můj problém s plavákem z minulého článku už je elegantním způsobem vyřešen - vyjednal jsem si osvobození :P
A taky bych chtěl říct, že za některé informace v tomto článku se vesměs trochu stydím. Takže vy všichni co mě znáte osobně... děte se vycpat, nic nevíte.



Everybody loves me... Váš Unáhlenec
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Cervenej_cudlik | E-mail | Web | 10. dubna 2011 v 10:18 | Reagovat

Ty nejsi unáhlený, ale odhodlaný;)
A mimochodem dobrej song:)

2 Leila | Web | 10. dubna 2011 v 12:37 | Reagovat

Dobrá písnička :-)
A nepíšeš hrozně, naopak dobře a vtipně. Málem jsem se zadusila rýžovým zrnkem, když jsem četla vdechl jídelní lžíci. Výborná hláška :D. Ale každý tvůj článek je prošpikovaný humorem a tak dobrým humorem... Skláním klobouk Pane dokonalý Unáhlený :)

3 Miss Amazing | Web | 10. dubna 2011 v 15:14 | Reagovat

Vdechnul lžíci? :D Dobře ty :D :D ty mě štveš s jednou věcí.. :D já se taky furt snažim potlačit fakt že bych měla bejt bi/L ale pak si prectu jeden tvuj clanek a zas koukam po holkach.. desny :D ale cist te budu dal, pac tvy clanky sou proste.... dokonale unáhlený :D

4 Babe | E-mail | Web | 10. dubna 2011 v 19:59 | Reagovat

babe tě mění (určitě ^^)

5 Justinka | Web | 11. dubna 2011 v 0:36 | Reagovat

Už zas pochybuješ? Neusnou a dočtou!!!

Pěkná definice gaye a dobrý odhad. :-D To muselo v tvém dětském mozečku nadělat pěknou paseku.Přímo mýtinu.

Vysvětlení je jediné, že by se ti Vojta Dyk hodil za krásného prince! Spojeno s touhou po nezávazném sexu = vdechnutá lžíce :-D  O_O  :-x

6 pan Nedostižný | Web | 11. dubna 2011 v 17:12 | Reagovat

upřímné články mají největší hodnotu ;-)
jinak v tomhle věku je jasné, že se každou chvílí cítíš být dál,dyt jo rosteš(psychicky) věř mi že to bude už jen lepší a lepší ;-)

7 moni.ss | E-mail | Web | 11. dubna 2011 v 19:11 | Reagovat

Anální sonda?
LSD od Beatles mě bude pronásledovat snad celej život! :-|

8 Majda | E-mail | Web | 11. dubna 2011 v 19:45 | Reagovat

"To je postiženej kluk co šuká s klukama. Ale ty seš určitě normální."
Ježiš. Ty děti,ty děti co si myslí jak ví všechno.. =D

9 Taychi | E-mail | Web | 11. dubna 2011 v 22:57 | Reagovat

Jak jsem říkala, obdivuju tvoje odhodlání. Jsi pan Obdivovaný!

10 dívka, jenž píše | Web | 13. dubna 2011 v 16:40 | Reagovat

nikdy nevím co napsat :D tvé články jsou o tolika věcech, tolik toho řekneš, sdělíš, ale protože jsi dokonalý, tak tě nezajímá názor ostatních, na cokoli, proto se na nic neptáš, nepíšeš žádné řečnické otázky, aby sme do komentářů mohli jen napsat nějakou pi*ovinu, jako jsem právě napsala já ;)) :D

11 ejlush | Web | 14. dubna 2011 v 20:33 | Reagovat

Ta písnička od One Republic je úžasná :-)
..Dost jsem se zasmála, když si vzpomínal na dětství na základce. Jak si ty děti myslí, že ví všechno :-D
No jo, ale takový jsou všechny, pak vyrostou a zjistí že realita je úplně jiná... :-)

12 Pan Unáhlený | Web | 17. dubna 2011 v 12:44 | Reagovat

[2]: Klobouk neskláněj, klobouky jsou tu od toho, aby se nosili, CO já bych si jenom počal bez svého klobouku...

[3]: Ach, v tom případě budu psát přinejmenším tak dlouho, dokud přestaneš potlačovat. Proč potlačovat něco, na co by člověk měl být PYŠNÝ? Buď jako já! "Čumte na mě, smradi, přichází buzna který nesaháte ani po kotníky a vaše plivance to nijak nezmění!"

[4]: Ani neví, jak moc. :)

[5]: Žádná paseka ani mýtinka, jsem a byl jsem natolik chytrý a nevěřil těm malejm vypatlanečkům. Pátral jsem dál :D

[6]: V to doufám :)

[10]: Má drahá, řečnické otázky jsou u mě časté :D

[11]: Některé to bohužel zjistí až moc pozdě

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.