Několik z mnoha

1. ledna 2011 v 15:12 | Pan Unáhlený

V hlavě se mi honí (hehe, honí) nespočet myšlenek a výkřiků. Tak tedy popořadě:
Ne. Mám namysli na přeskáčku:


Přežívám. Nežiji.
Co jsem dělal celé prázdniny? Koukal na pitomý seriál The O.C. Znovu. Seriály na mě mají všeobecně velký vliv (no, nejen seriály) a já mám teď tak trochu tendence vnímat život jako seriál. Jak.. jak antiintelektuální, ukamenujte mě prosím, vy, idealisticky založení blogeři, co se ve svých článcích neustále projevujete jako... jako ti... no, intelektuálně. Bože, tohle sem vyjádřil tak nepřesně a nepochopitelně, no, raději přeskočme k další myšlence.
Ne! U téhle se asi zdržím, vydala by na celou knihu. Knihu.. proč vlastně nečtu? Proč sem si místo pozorování jak se Ryan střídá v depkaření s Marissou kvůli tomu druhému nepřečetl radši egypťana Sinuheta? A proč tu řeším tuhle blbost, stejně už to nenapravím.
Možná abych se z ní poučil do budoucnosti.
Myšlenku "Přežívám. Nežiji" mám stejně skoro nonstop. Například.

Ne stop, hop jinam, zní to moc pesimisticky a přitom mám náladu spíš vysmátou. (Z toho příkladu myšlenky jsem rovněž vysmátý)


Novoroční předsevzetí?
Z loňského článku nesplněna, na nový rok nejsou v oficiálně v plánu, přesto existují jen v tajné a intuitivní rovině. Ta touha po změně Pana Unáhleného na Pana Vysněného Panem Unáhleným je snad odvěká. Tedy ne odvěká, pouze od narození.


Pan Unáhlený vyzývá: "Milujme nutridrinky!"
Předchozí článek totiž pár lidí mírně vyděsil, což je velmi dobře. Nebýt toho, nikdy bych neprožil dokonalý šestačtyřicetiminutový hovor s dokonalým člověkem.
Asi by bylo fér vám přiblížit, jak to pokračovalo.
Do cvokárny mě samozřejmě nikdo nezavřel, akorát si máma skočila kvůli mě na pár otázek k doktorce. Výsledkem je povinné každodenní pití nutridrinků. Jsou vážně mňamózní. Dokonce je brala i sestra, když si o ní máma myslela, že má anorexii. :) Vím jak mě tenkrát naváděla ke špehování: "...a až půjde na záchod, poslouchej jestli náhodou nezvrací." Část týhle věty mi uvízla v paměti.
Hrozba přestupu z gymplu na obchodku stále platí.
Dobře, nebudu to nazývat hrozbou když jsem o tom donedávna sám uvažoval.
Notebook putování v igelitce přežil a já jsem bez internetu. Tyhle srágory píšu do wordu a zveřejním je později.


Chci si číst.
Tak proč nenechám psaní a nejdu si číst?


Něco je špatně.
To víme přece všichni. Vždycky je něco špatně, nic není bezchybné. (Kromě Pana Unáhleného.) Když se ale vydám po stopách vlákna této myšlenky, nebo spíš pocitu, dojdu po devatenácti minutách k závěru:
Nemám tu být. Tím "tu" mám namysli tenhle pokoj v tuhle dobu. Jedno z mých já co se schovává pod maskou znuděného introverta, který vystavuje na odiv (především ve škole o přestávkách a v některých hodinách) svůj nadhled až skoro nezájem, chce být jinde. Chce se bavit. V nejdivočejčích snech se právě teď opíjí s přáteli na nějaké New Yorské párty. A opíjí se tam s daleko nižším IQ a o dost menší potřebou přemýšlet o věcech a vrtat se v nich do hloubky.
Zjednodušeně řečeno: Chce být průměrně chytrý a vzdělaný. Touží po zábavě a životě, nikoliv po sezení a přemýšlení. A nebezpečném snění.


Co je to za ten divnej pocit?
Pocit, co se objevil po dokoukání na ten slavný seriál O.C. a vlastně občas i v jeho průběhu. Je to snad nespokojenost s hanebnou vraždou času, nebo touha vraždit dál utlačovaná nesplněnými školními povinnostmi? Nebo hůř, osobní nenaplněnou potřebou seberealizace?


Měl bych výlev ukončit?
Ano, měl bych. Zní vážně až mě z toho bolí hlava. Půjdu se učit slovíčka a pak si číst. Mějte se, drazí. Snad se k Vám tenhle článek dostane brzy.

Odkazy byly samozřejmě doplněny až po příchodu k internetu.

Ach Pane Unáhlený (rozuměj - bývalý bože), je mi ze sebe špatně.
 

6 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Myší královna | Web | 1. ledna 2011 v 15:35 | Reagovat

A bude hůř.

2 Frim | Web | 1. ledna 2011 v 16:18 | Reagovat

Sakra, jsem poslední dobou jakýsi labilní, i takováhle srágora (bez urážky) mi dráždí slzlé kanálky... Ehm, to je jedno, když ti sem napíšu, že mám stejné pocity, stejně ti to bude k ničemu...

Jak moc je úchylné dostávat otázky od neznámých lidí? Velmi: Kde jsi vlastně trávil Silvestra a nechceš nám něco víc povědět od šestačyčiceti minutovém rozhovoru? (Zdá se mi to, nebo stejnou dobu někdo někomu v QAF líbal bradavky?)

3 TheJmoto | Web | 1. ledna 2011 v 19:07 | Reagovat

jak máme milovat nutridrinky, když se po nich přibírá? Nejspíš :D Každý nemá takové štěstí, aby hubnul tak jako ty :)
Jestli vážně odejdeš z gymplu, tak ti asi budu závidět :/ ...
novoroční předsevzetí už jsem asi vzdala... stejně bych je nesplnila, tak co :D

4 Péťa Pab. | Web | 1. ledna 2011 v 21:39 | Reagovat

Zdá se, že většina v mém okolí přechází na jiné školy. Také jsme o tom uvažovala... Dva měsíce po začátku školního roku (mů první rok na SŠ) jsem zjistila, že veterina není pro mně asi ten dokonalý obor, ale že bych vlastně chtěla být úplně něco jiného...

5 Achája Eressiel | Web | 1. ledna 2011 v 22:21 | Reagovat

´Je to snad nespokojenost s hanebnou vraždou času, nebo touha vraždit dál utlačovaná nesplněnými školními povinnostmi? Nebo hůř, osobní nenaplněnou potřebou seberealizace?´ Takhle přesně bych popsala svou situaci.
Ale pojďme se na svět dívat optimisticky:D Nejdeš do cvokárny!(stejně jsem tomu nevěřila:D) Pořád máš funkční notebook a můžeš si pochutnávat na nutridrincích, nehledě na to, že nevím, co to je:D Nebraň se vysmátosti a přibliž nám onen rozhovor;)
Zbytek už se nějak vsákne a poddá:D

6 Říjnová | Web | 1. ledna 2011 v 22:42 | Reagovat

Já jsem proti gymplu. Protože pak musíš na vš a pokud nemáš jasný cíl a studijní předpoklady, jsi nahranej. Momentálně jsem nesmírně šťastná, že mám odbornou školu a kvalifikační zkoušku průvodce a můžu jít něco dělat, jestli vážně odejdu z té vš, protože to asi není pro mě. Gympl končí na pracáku. Víc než kterákoliv jiná škola. To jen tak naokraj.
A k těm drinkům... Mně chutná čokoládovej, docela, jinak jsou ošklivý :D

7 Babe | E-mail | Web | 1. ledna 2011 v 23:11 | Reagovat

Zvládneš to, a je mi jedno co si budeš kecat :P.

8 M | 2. ledna 2011 v 17:11 | Reagovat

ach..vždycky si rikám jak na ty seriály přestanu koukat.
nejenom že žerou drahocennej čas ale ještě člověku nepozorovaně okupujou mozek a nutěj ho přemejšlet.
ale co..stejně se nikdy nedonutim přestat.
na to je moc mliuju.
každopádně..cheme vědět víc o rozhovoru s jistou mě dobře známou osobou z jistého mně dobře známého města. ;)
(psí oči) prosííím? :)

9 Enigma | Web | 2. ledna 2011 v 18:03 | Reagovat

Seriály jsou mor, nejvíc ty na internetu, protože víš, že se můžeš dívat dál...A začneš ráno a najednou koukáš, že je večer a ty jsi celý den v pyžamu...Naštěstí už mě seriálový maratony přešly :-)

10 Roniee ♥ | Web | 2. ledna 2011 v 21:34 | Reagovat

Jé, ještě že mě už závislost na seriálech přešla :D :D ... jinak, obchodka je na nic. Ale zkus to... bude to pro tebe jednoduchý.. :) kam chceš na obchodku? :P

11 Kubíkův doučující francouzštiny :B | Web | 3. ledna 2011 v 0:19 | Reagovat

Kubíček na žádnou obchodku nepůjde, poněvadž má na mnohem víc. To, co někteří píší o gymplu, jsou úplný nesmysly, které slýchávám obvykle od těch, kteří na gymnázium prostě nemají. Zkuste si najít nějakou statistiku nebo použijte selský rozum. Dostane se na skvělou univerzitu a jeho přijetí oslavíme v New Yorku, slíbil jsem ti přece mojito a taky kávičku v Paříži. :) A vlastně i vilu kdekoli si budeš přát... Snad se mi podaří tu módní značku založit, bylo mi to ostatně spolužackou předpovězeno na francouzštině, včetně beau fiancé. :D

12 pan Nedostižný | Web | 3. ledna 2011 v 20:23 | Reagovat

Nejsi hloupý,jen jak si to napsal,nosíš masku
a ty tvé sny...před dvěma lety (v prváku) jsem nespokojený a také snil a dnes jsem velice šťastný nebo (bylo to přehnané) velmi spokojený a to jen díky sobě,své píly a vůli a myslím si,že je vlastně dobře,že máš ty sny,budou tě štvát a hnát do předu a jednoho dne budeš taky velmi spokojený,budeš pařit v NY s příteli :)

13 kriza | Web | 5. ledna 2011 v 16:27 | Reagovat

Vítej v Autorské tlupě :-)

14 there once was a girl | Web | 9. ledna 2011 v 18:55 | Reagovat

Mluvíš mi z duše. Stále jen sleduju serialy (přetele, jak jsem poznal vaši matku, gossip girl apod) a zapomínám na realitu. Po každém dílu, kdy následuje chvilka pauzy kdy nic neběží a pak se pustí další díl, rozhlídnu se kolem a zjistím, že čas kolem mě stále běží a že je můj život stále tady a já furt žiju a že ten seriál je jen vymyšlený a že bych neměl žít v iluzích, že je život krásný jako tam. Pak jsem z toho zdeptaná a tak si pustím další díl abych ěmla lepší náladu, hahaha a je to tu zase. buch!

15 bez podpisu | Web | 10. ledna 2011 v 18:16 | Reagovat

jsem tu zas jen s jinym pláštěm. (viz článek s homosexuálním ježíškem)

16 bez podpisu | Web | 12. ledna 2011 v 15:28 | Reagovat

To je mi líto - to s tím že ti co po nich toužíš, se "muckaji" se svymi přitelkyněmi. V tom máš trošku nevýhodu. Jen malá výhoda, že tě nemůžou nařknout že si děvka (jako třeba mě, přitom s nikym nespím a chodila sem asi se čtyřma klukama), pře když s nikym nechodis. Chapes :D:D To je blbost, zapomeň na to :D:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.