I often hate myself, but pssst, it's secret.

2. října 2010 v 15:30 | Pan Unáhlený
Je říjen. Ano vážení, říjen! Víte co to znamená? Překonal jsem svá vlastní očekávání a ke vší smůle ještě žiju. ŽIJU. JAK SE TO MOHLO STÁT.
Jednoduše. Gympl nás začne pomalu, ale jistě zabíjet až teď, v říjnu. A když píšu "nás", myslím tím SEBE a všechny mé já. Jenže já se jen tak nedám. Přežil sem už čtyři hodiny tělocviku, přežiju i všechny hodiny fyziky, matiky. a příští září hurá na obchodku!
Nechápu, proč sem tam nešel hned. (Vlastně chápu. Mé ego bylo opojeno pocitem, že patřím na školu pro všechny ty chytré nebo děsivě našprtané lidi.)
Aspoň budu mít nějakej ten náskok na obchodce.



Kvůli gymplu a Základům společenských věd jsem začal přemýšlet nad svým dětstvím a nad svou rodinou.

Sice mám dva sourozence, ale vyrůstal jsem spíš jako jedináček (Mezi mnou a mou sestrou je věkový rozdíl 20 let :D, u bráchy nějakých 16 nebo 17) a po prvních čtyřech letech existence bez otce, samozřejmě. (a naštěstí. Sestra mi vyprávěla jak donesla domů koťátko a můj tatínek ho vzal a hodil z balkonu. Bydlíme v 7. patře, btw.)
Ségra a její přítel - nynější švagr a otec mojí neteře a synovce - bydleli u nás. A vztahy sem měl trochu... pomotané.

Nikdy jsem to neřekl na hlas, ale svou sestru jsem měl a pořád mám radši, než svou matku. Mohl bych klidně i napsat, že pro mě vlastně byla něco jako druhá matka.
Určitě si se mnou hrála víc, neměla hysterická záchvaty, snažila se mi taky trochu, ukázat svět, i když v tom jí matka celkem hodně omezovala, aby se mi náhodou někdy při něčem něco nestalo.
No a... trávil jsem s ní vždycky víc času, než s věčně pracující matkou. Chvilky a procházky strávené s matkou mě nebavily, co si pamatuju tak sem je spíš nesnášel.

Při jedný hodině v Zsv jsme si povídali o Oidipovském komplexu, kdy se dítě zamiluje do rodiče druhého pohlaví. A já si ještě ten den uvědomil, že mě vlastně taky postihl - ale vůči sestře. Žárlil jsem na švagra, když se vždycky pusinkoval s mojí sestrou. A vždycky sem je od sebe odháněl, abych se s ní mohl pusinkovat já :D

Miluju ten text.


Taky jsem býval vzteklej a nevychovanej. Záchvaty vzteku u mě byly normální, slovník na způsob "kurva, kráva, čůrák, píča, štětka" jsem nepovažoval za nic vyjímečného. Odkoukal jsem to z hádek mezi matkou a otcem, později už jen z normální mluvy matky. Všechny ty výrazy jsem používal a zprvu je nechápal. Později už sem věděl, že "takhle se nemluví", že je to neslušné a urážlivé... no a začal jsem tak mluvit ještě častěji a na VŠECHNY.
Později, když jsem nastoupil do školky, ze mě byli ze začátku taky dost hotový. Pamatuju si jak o mně učitelka říkala něco nějaký paní ze sociálky.

Pamatuju... všechno tohle si pamatuju v útržcích a trochu rozostřeně. okolní příbuzenstvo si to pamatuje ještě lépe a rádo mi to s chutí připomíná.
Ale na co si pamatuju úplně přesně, jasně, zřetelně, byla ona "osudová" chvilka. Stoupl jsem si před zrcadlo a řekl jsem svému odrazu: "Od teď už budeš mluvit slušně, jinak ti zabavím krtečka!"

No.. a od tý doby jsem byl hodný a poslušný. Nebyly se mnou žádné problémy, choval jsem se nejvychovaněji ze svých vrstevníků. Naučil jsem se ovládat, zatlačovat emoce hluboko do sebe a stal se ze mě introvert. Občas jsem si dost drsně vyléval vztek na matku. Ale ona si ho na mě vylévala daleko víc, takže to pro mě bylo oukej.
Taky jsem perfektně předstíral, že věřím na ježíška, nebo že nemám ponětí, jak se dělají děti.


Zmínil jsem se, že jsem byl "zamilovaný" do své sestry. No. Ale souběžně s tím mě už v té době svým způsobem jakoby přitahovali kluci. Odjakživa jsem měl tušení, hraničící s jistotou, že jsem na kluky, akorát v těch dobách jsem nebyl schopný to vysvětlit. O tom že existuje nějaká homosexualita jsem se samozřejmě dověděl až o pár let později, do té doby pro mě existovala pouze možnost vztahu kluk-holka.


Bože to sem se zas rozepsal. Jestli spíte, přeju sladké sny. A jestli ste odešli hned na začátku, gratuluji vám.


V jiné hodině Zsv jsem zase urputně potlačoval výtlem. Měli sme do té své myšlenkové mapy psát své komplexy a proč si myslíme, že je máme. Spolusedící vedle měla dva řádky, já obří odstavec textu. Kdybych mohl a chtěl, popsal bych ten balicí papír celej.

Ne, už to vážně utnu. Musim uklidit a učit se, zítra na to nebude čas. S pozdravem Váš Pan Unáhlený s třetím kafem v ruce.

P.S. - No schválně, přiznejte se, kdo to přečetl až do konce?
P.P.S. - Další důvod proč tak najednou nesnáším Vánoce kromě dostávání a nakupování dárků: Celý život jsem je trávil s celou rodinou. Mámou, ségrou, bráchou, švagrem, později i neteří... Jenže ségra se odstěhovala, má vlastní rodinu, a já už dvoje nebo troje Vánoce strávil JEN s matkou. A stejně strávím i ty letošní.
P.P.P.S. - Ale jinak mám vyjímečně dobrou náladu :D
 

8 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 yaminah | Web | 2. října 2010 v 15:57 | Reagovat

mna na gymply zabija fyzika uz druhy rok ale myslim ze totalne ma dostane tak o pol roka :) a ano precitla som to az do konca :)

2 lenny | Web | 2. října 2010 v 16:03 | Reagovat

já to přečetla, celý a jedním dechem... Ráda si čtu takový vzpomínky a rozbory "zajímavých" dětství, aspoň si pak nemusím připadat nějak výjimečně (i když u nás nikdo koťátka nevyhazoval a sprostě otec nadává jenom na šéfa a když řídí :) Někdy je dobrý přemýšlet, proč jsem zrovna taková, jaká jsem, ale zase se to nesmí přehánět ;)

3 IvuliQ | Web | 2. října 2010 v 16:18 | Reagovat

veľmi pútavo píšeš nechápem kto by pri tom zaspal :) poklona :)

4 Tabitha ren Moore | Web | 2. října 2010 v 16:19 | Reagovat

zabavim ti krtečka :D To mě dostalo .Na gympl bych nikdy nešla už jen proto že místní gympl je pověstným sídlem kreténů a lidí co se ohání jen tím že jsou na gymplu.Co se týče vzpomínek , unás sice žádný vyhazování zvířek neprobýhalo ,ale facky a nadávky lítaly pořád.Celej den klečet u rozpálenýho topení byl zvlášt oblíbený trest...

5 Babe | Web | 2. října 2010 v 16:22 | Reagovat

Přiznávám se, já to přečetlo.
Já bych rádo mělo sestru, mám pouze tři dementní "bratry", kteří nedokáží tolerovat a nezesměšňovat všechno čemu věřím, matku, která odsoudí všechno co mi připadá dobré (např. Tajemství, ten krásný hnědofialový svetr..) a otce, který je jednou za tři týdny doma (ale vadí mi to jen minimálně). Tato "rodina" nedokáže tolerovat mé vegetariánství, nedokáže ničemu věřit a slaví křesťanské svátky a zkazí mi tak jako pohanovi Jule, a tak se pomalu ale jistě zažírám so světa Zenuderry. Vyvolilo sem si svou rodinu, která se stále rozrůstá a mám doopravdy pocit, že s nimi jsem napojeno krví.

Fyzika, Matematika a tělocvik jsou ty nejhorší předměty, které mi na základní školu mohli dát. Na učitele se často dívám temným pohledem. Zvláště pak na fyzikáře, který stále říká, že jsem nadané na fyziku, ikdyž pohrdám zkoumáním přírody.

6 Hesteth Azees | Web | 2. října 2010 v 16:22 | Reagovat

Taky jsem to přečetla celý a dost mě to zaujalo. Myslím, že jsi úžasně silná osobnost. :)

7 Neriah | Web | 2. října 2010 v 19:30 | Reagovat

Poslušně hlásím, že jsem to celý přečetla a to jedním dechem. :-)
Takovéhle hodiny zsv ti závidím, my máme mít psychologii a takový věci a ve čtvrťáku, do tý doby se ale takovými hodinami unudím k smrti. :-) Na akádu by mě nikdo nikdy nedostal, to by mě nebavilo. I když s gymplem taky nejsem spokojená, ale to je jedno. Seš silnej člověk, náhodou. skrývat emoce musí být strašně těžký, já se o to snažím, a prozatím bezůspěšně, prý jsem hodně čitelná a to se mi vůbec nelíbí.

8 Nikola Atra | Web | 3. října 2010 v 0:52 | Reagovat

Tak koukám, že nejsem sama, kdo byl odmalička jinej. Gratuluji ti, že jsi se dožil tolika let bez větší újmy, musel to být boj.

9 Tina A. | E-mail | Web | 3. října 2010 v 2:11 | Reagovat

Ako to, že ľudia dokážu písať a rozprávať o svojom detstve, o spomienkach a aj o udalostiach, ktoré sa im stali, iba ja to nedokážem? Väčšinou si z minulosti povyberám len to lepšie a na ostatné síce stále myslím, no nedokážem to dostať von.

Hm, ty chceš ísť vážne na obchodnú? Dobrovoľne? :D Ja tam som a radšej by som prešla na gympel. A nemať šťastie na profákov, tak aj naozaj prestúpim.
No tak si potom uži tú ekonomiku, matiku, informatiku a všetky tie ostatné nechutnosti, ktoré od teba budú vyžadovať :D

10 TheJmoto | Web | 3. října 2010 v 15:11 | Reagovat

myslím, že každý to přečetl do konce =D
ne, ty přeci nepřestoupíš. Kdyby sis tim byl tak jistej, přešel bys už teď, jinak bys zbytečně ztratil 1 rok...
ZSV je uplně boží, vždycky se na ty hodiny těším. V minulé hodině vykládala profesorka něco o homosexualitě a hned jsem si vzpomněla na Tebe :)
chudák koťátko - asi bych tak nějak neměla srdce ho vyhodit ze 7. patra, i když zvířata nenávidím...
to s tim krtečkem jsem nepochopila. To by sis jako zabavil krtečka sám sobě? =D

11 Mysteria | Web | 3. října 2010 v 15:28 | Reagovat

Ha! přečetla.... Já chci psát, ale mně se tak nechceeeee....... Pfuj Vánoce, pfuj zima.......

12 Mysteria | Web | 3. října 2010 v 15:28 | Reagovat

PS: mám vyjímečně špatnou náladu ....nervlost vlásne světu, aneb, neměli jste mně tak násilně budit....Grrrr

13 Tina A. | 3. října 2010 v 15:53 | Reagovat

Počkať - září je september?

14 Chris Brian | Web | 3. října 2010 v 16:03 | Reagovat

Zajímavý, zajímavý... vážně. Poslední dobu zas píšeš něco zajímavýho. Dočetl jsem to dokonce a přečetl jsem každý slovo. (To běžně s tvými články nedělám.) :D
Proč je princ v Praze nereálný? I když teda já tu zatím taky žádnýho nepotkal. Jak by sis ho představoval?

15 Zůza | Web | 4. října 2010 v 16:33 | Reagovat

:D hej ty mě dostáváš.. nechápu proč bych měla odcházet, protože každej (ano každej!) tvuj článek mě vždycky něčim zaujme :P :) díky za to

16 there once was a girl | Web | 6. října 2010 v 20:39 | Reagovat

já to přečetla a ani mě to moc nevadí, nebyl to zas tak špatný článek :P:D
ta písnička je nejlepší, i když to už je dávno, co jsem tuto slečnu Lily Allen poslouchala,.
nevím, zda-li mám nějaké zvláštní komplexy, snad jen to, že nesnáším čokly a taky, že se bojím tmy. Proč nesnáším čokly? Z toho důvodu, že se mi jednou zdál hrůzný sen, ve kterém rozzuřený pes ukousl nohu mému milovanému (fakt ho mám ráda!) bratru, když on zachranoval mou papuč.. A proč se bojím tmy? Protože mě má sestra (už ne tak skvěla) už od malička strašila různými příběhy, horory a vyprávěními o čarodějích, kteří žerou malé Danielky(tak se jmenuju).. tak proto se do dnes bojím toho ničeho černého - tmy.

17 pan Nedostižný | Web | 9. října 2010 v 12:23 | Reagovat

Jsem hrozně zvědavej,jak to s tebou bude dál...si hrozně zajímavej člověk a tvoje články jsou hrozně upřímný a otevřený a tak pravdivý...proto se sem stále vracim..
:)

18 Pan Unáhlený | 9. října 2010 v 20:27 | Reagovat

[6]: To jo, jsem úžasně silná osobnost,. Dokonce tak silná, že jediný co mě dokáže psychicky zlikvidovat jsem jen já samotný.

[8]: Bez újmy? Jak se to vezme. Já sám jsem, dalo by se říct, jedna velká újma. Ehm, neřešit.

[9]: Užiju, jestli tam pudu :)

[10]: Každý určitě ne, jen ti co komentují..
Mluvil jsem na odraz v zrcadle, takže bych ho zabavil taky tomu v zrcadle :)

[13]: Ano. Češi maj debilní názvy pro měsíce co

[14]: Jak bych si ho představoval? No... představuji si to tak, že idální princ nikdy není podle tvých představ. :)

[15]: Neděkuj, píšu to pro sebe, ne pro tebe ani pro jiný

[16]: psa mám a tmu mám celkem i rád :)

[17]:Nebuď zvědavej, nebo budeš brzo starej :P

19 lepší nepsat jméno | Web | 15. října 2010 v 20:09 | Reagovat

Trošku to máme podobný,u mě stojí zas otec za hovno,tudíž mě vychovával starší brácha. Otec sice chodí každy den domů,ale jde se k nám jenom vyspat. Kdyby se na mě kašlal i brácha,netuším ,co bych dneska byla za člověka. ¨
Ps: máš pořád toho krtečka? :-)

20 Nany FooL | 4. listopadu 2010 v 21:58 | Reagovat

koukám že jsi měl urputné dětství, ale myslím, že by jsi se mohl v budoucnosti živit jako spisovatel, protože píšeš moc poutavě :))

21 Justinka | Web | 11. dubna 2011 v 0:24 | Reagovat

Hej, Unáhlenče. Přestaň pochybovat,že někdo nedočte! Tak a teď jsem totálně v pr..Syn nemá žádného krtečka, ovšem problémy má podobného rázu. Jen slovník má trošku jiný, ovšem neméně drsný. Kdyže se stala ta změna? Nechceš si s ním pohovořit? :-D Bude mu 6! Stále čekám na nějaký zázrak a on nikde, zato nás poslali do Pedago.psych.poradny O_O
Tatínka máme docela hodného, maminku jen švihlou do QAF a při té vší koncentaci gayů v mé mysli mě nenapadlo, že by to měl z homosexuality. Tys to vážně věděl už ve školce? Já zatím nic nepozoruju. Teda kromě občasněho povzdechu: Být klukem je na nic, ale z něj si zatím nic nedělám, protože se u nás vzdychá často. Nad luxováním, úklidem, úkoly atd. Nasadils mi brouka do hlavy a zároveň naději na zlepšení.
Kéž by za tím byla jen homosexualita a né nějaké pitomě diagnózy. :-?

22 Pan Unáhlený | Web | 17. dubna 2011 v 12:47 | Reagovat

[21]:
Jistě že jsem to věděl už ve školce :D Každopádně za můj slovník a způsoby v dětství nemohla homosexualita, ta s tím neměla nic společného. Všechno jsem se naučil od své maminky :D
Každopádně držím palce se synátorem, třeba to je jen nějaké přechodné bouřlivější období :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.