Bubáci a bubáčci

21. srpna 2010 v 23:22 | Pan Unáhlený
Když byla má neteř ještě menší, než je teď, vyslovovala písmeno "K" jako písmeno "B" - já byl tedy podle ní Buba, Bubíček a Bubánek. Ach jo, to byly časy. Časy, ve kterých by se mě lekl každý bubák na potkání. 

Ehm, jen taková začáteční asociace přivozená titulkem. Popojedem.

Pan Unáhlený 4 nebo 5? Vždyť je to jedno
Takhle nějak to vypadá, když jsem nervózní. (Samozřejmě, stanu se polonahým a černobílým, v puse kus drátu od sluchátek a přepadne mě choutka vyfotit se...) Něco hryžu. Cokoliv.

Zaútočí na mě (tj. zahlédnu) něco okřídleného, mnohonohého a v nejhorším případě to bzučí? Mávám vším, čím mohu, utíkám a v bezpečí se zahryznu do pokrčeného palce pravé ruky. 
Píšu těžkou písemku? Rozkousnu propisku.
Jsem zkoušený? Uhryznu kus svého rtu a nenápadně se proudem krve snažím znechutit učitele, aby mě poslal zase hezky zpátky pohodlně sedět - jinak by někde mohla začít téct jeho krev.
Zpozoruji skupinku naproti mně jdoucích hoperů? Vytrhnu si zubama nějaký ten nehet a zatímco ho žvýkám, hlasitost hudby proudící do sluchátek jde na maximum.   
Občas přežvykuji i nějaké ty vlasy, bohužel nikdy ty moje. Na to jsou moc krátké. :)

Tihle bubáčci jsou ještě v pohodě, ty zažene obyčejné zakousnutí. Horší už je to s bubáky usazenými v hlavě. S bubáky, co jsou zároveň pilíře mé osobnosti, ženoucí mě dopředu a vzhůru. Ty naopak cvakají zuby na mě. A já blb utíkám směrem, jaký oni vyžadují.

Mluvím (Agrgrhh, proč se sakra používá tohle, i když něco píšeme?!), totiž píšu, o strachu z neúspěchu, podprůměrnosti nebo třeba z vlastní ošklivosti. Všechno to je nejspíš jeden jediný veliký bubák. Převeliký bubák "NEJSI BEZCHYBNÝ, NAOPAK JSI VÍC NEŽ CHYBNÝ".

Nutí mě chodit sklepy a být nesvůj, když mi to zrovna nesluší. Vlastně mám díky němu poslední dobou často pocit, že mi to nejen nesluší, ale že vypadám otřesně.
Tenhle bubák mě dělá i podezíravým a nevěřícím. 
Když si pořídím nové, dle mého mínění dokonalé oblečení, nebo když hnědé oči o pěti dioptriích, zadušené kontaktními čočkami, tvrdí mému mozku, že dnes mi to mimořádně sluší a NIKDO s kým se bavím mi nepochválí vzhled, umírám uvnitř sebe tiše strachy, zahlodá ve mě bubák s myšlenkou: "Vypadám snad příšerně?!" (Alespoň do doby, než objevím nějaké zrcadlo a přesvědčím se o opaku. No a v případě, že se mi ten hlod potvrdí, už ve mě taky nic nekřičí - všechno rázem pochcípalo a vzkříšení mi zabere pár měsíců)
Když se ale od okolí setkám s pozitivní zpětnou vazbou a jsem chválen za slintóznost, začne bubák pro změnu našeptávat a vnášet pochybnosti: "A co když chcou být jen milí a ty ve zkutečnosti vypadáš příšerně? A náramně baví tím,  jak jim to žereš?"
No a když okolí vyrukuje s otevřenou kritikou mého zevnějšku, rozčílím se (nedám to najevo) a myslím, si své.

Onen stejný bubák dělá i bububu neúspěch! bububu selhání! bububu zklamání!, zejména pak v dobách, kdy se mi daří. 
Znáte to - v něčem dosáhnete sérii úspěchů, stavíte si laťku výš a výš, lidé si zvyknou na určitou úroveň a kvalitu vašeho výkonu a automaticky ji od vás znovu očekávají.
A tehdy nastává přesně ten správný okamžik pro bubáka.
Jako příklad mohu uvést třeba i tenhle blog. S postupem času si získával čtenáře, kteří si zvykli na jistou úroveň a kvalitu článků. A můj bubák mě teď při psaní každého článku straší tím, že daný článek je pod úrovní, na kterou jste navyklí, což znamená že se bude o to víc jevit příšerný - zklamu vás. Ne, to vážně berte jen jako příklad, na blogu je mi to ukradený. Ovšem prakticky neustále se tenhle "strach z pádu" objevuje v mém životě. 



Heh já radši končím. Stačí mi pohled na ten nekonečnej odstavec o vzhledu. 

Pan Unáhlený jejednokolik hádá šest nebo 7
Loučí se Pan Unáhlený s jednou rychlofotkou s hroznou pletí ze sklepa.


PS: FMP! FMH! FMF! FMFMFMOY!!! - Fuck me please! Fuck me harder! FACK ME FASTER! FUCK ME FUCK ME FUCK ME OOOHH YEAH! (Pane elektrikáři, a stejně jako v tom snu.)
Ehm. Tak báj a nadrženost vespolek.

PPS: Chtěl sem napsat o mnoho víc bubáků.. No nic, možná ještě pár článků bude.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Jane | Web | 21. srpna 2010 v 23:35 | Reagovat

Nadrženost vespolek!
Právě jsi zabil moji představu Profesora.

2 Pan Unáhlený | Web | 21. srpna 2010 v 23:38 | Reagovat

[1]: Cože :D Týjo stejně mi ta nadrženost leze na mozek (někam jinam samozřejmě taky) Prej FACK ME... :D Ha! Právě jsem, milá lepetirko, kápl na to, proč tolik pravopisných chyb. POTŘEBUJU SEX.

3 Ina | Web | 21. srpna 2010 v 23:38 | Reagovat

Au. Tomu se říká bezbřehá sebestřednost. Prostě jsi zaměřený sám na sebe. Zaobíráš se sám sebou, jestli tě všichni vidí, tak jak chceš, aby tě viděli. Když jsem to četla, říkala jsem si, určitě to bude pěkněj kluk, kterýmu to doma říkali, ale on to chce slyšet i od těch druhých. Pak přišla fotka. Jo, si pěkněj kluk. ALE TO TY VÍŠ. Tak s odpuštěním SÉŘ na to, aby ses sám v sobě neustále dloubal a dojmi svět třeba tím co umíš. Hlavně ho dojmi uvolněností, srandou, kterou nastolíš i v případě, že všem půjde očividně o krk. Myslím, že takový budeš sympatický i sám sobě. A zrcadlo přelep na nějaký čas velkým kusem papíru s nápisem Bezoký, bezruký a beznohý by mi záviděl.

4 Jane | Web | 21. srpna 2010 v 23:41 | Reagovat

[2]: Dobrá výmluva, dobráááá :-D Dá se tomu věřit lépe než tvé tajné blonďatosti :-D

5 Blanch | Web | 22. srpna 2010 v 0:09 | Reagovat

:D :D
Já nějak ani nevím, co k tomu dodat...
Nejvíc mě dostal ten konec a pak tvůj komentář :D

Jinak... Možná jsem si dovolila příliš, ale přidala jsem článek, v němž se zmiňuji o tvém blogu, tak snad ti to nevadí.

Jinak jsem se dneska sem těšila a říkala jsem si, co zase přidáš, že si opět počtu.. no početla jsem si a zase  se tak blbě usmívám, ty umíš vždycky všechno tak hezky podat. Ať už to má depresivní charakter nebo je to vysmívání...

Je to zkrátka v tobě, máš charisma, hochu a díky ti za to, aspoň mám co číst.
A vůbec to nemá nic společného s kvalitou článku. To jsi prostě ty a ty emoce jdou z tebe, to se nikdy nezmění. I kdybys psal jako troll po třetí obrně, co právě spadl z druhého patra, stejně v tom vždycky bude něco z tebe a bude to čtivé.
Tohle jsou zbyteční bubáci.

6 zelená | Web | 22. srpna 2010 v 0:11 | Reagovat

:D polonahost a černobílost tě asi docela prokecne ne? věř mi, že mnohem horší je, když
a) víš že dneska vypadáš naprosto příšerně,a každej ti na potkání řiká jak ti to sluší (jízlivost,ironie, řiká to jen aby nemlčel/a, dělá si ze mě prdel, řiká to jen proto, abych se necejtila tak hrozně?)
b) víš že dneska je to takovej ten normál a každej ti na potkání řiká jak ti to sluší, a kdo tě nepotká, ten ti to píše smskou nebo ti aspoň volá, nic na tom, že volá třeba z londýna, kde je už třetí měsíc.
:D
bubáka z blogu mám taky, bohužel se nikdy nedočkám zpětný negativní vazby stylu "hmm, tak tohle je teda pod tvojí úroveň".. i když ještě že tak, aspoň si tim, že žádnej takovej komentář nenajdu můžu honit ego :D
když už nic jinýho

7 Zuzka | Web | 22. srpna 2010 v 0:15 | Reagovat

Achich...Sem jedna z tvým, velmi pravidelných návštěvnic, která tvůj blog zbožňuje.... A naprosto, ale naprosto dokonale vystihla muj názor na tohle Ina... :))

PS: stejně tak naprosto, ale naprosto dokonale vypadáš, a začíná mě trochu mrzet tvá orientace ;-)  ;-)

8 A dismal-dreaming coulrophobic | Web | 22. srpna 2010 v 0:21 | Reagovat

Pod úrovní? Kdepak, tohle je jeden z tvých nejlepších článků!
Já se koukám do zrcadla a vůbec všeho, co se naskytne (výloha, okno auta), čím dál tím častějc. Heh, ale poslední dobou se spíš vždycky přesvědčím o tom, že vypadám dobře. Začal jsem číst Vypadám božsky. Už jsem ve třetině. (No, ono to má asi devadesát stran, takže být ve třetině není nic zvláštního.) Zajímavé čtení. :D
A teď se mi stala taková věc... děje se mi taková věc. Ne, sem do komentářů o tom psát nechci, tak to nejde. To je jedno, zapomeň na to.
Ta první fotka se mi líbí, kdežto ta ze sklepa. No bál bych se tě asi. :D
Fuck you, you suck! :)

9 Mysteria | Web | 22. srpna 2010 v 14:58 | Reagovat

"Tak báj a nadrženost vespolek." Já se do toho předpředposledního řádku zamilovala... :D
Pod úroveň? Určitě ne, jinak bych si totiž nedokázala vysvětlit, proč jsi jako jedinný blog na který chodím každý den a cíleně...:)

10 Tabitha ren Moore | Web | 22. srpna 2010 v 16:52 | Reagovat

Menší občasné "bubáky" mívám taky.Ale někdy tak krutý , že si raději obejdu město než projít kolem bandy hopsálku v pižamech :D A co se týče zevnějšku,já si například na tom ,že podle lidí vypadám příšerně( takže prostě jen jinak) založila image a adios klonové společosti :D A mimochodem pod úrovní? To by to tu asi vypadalo jinak,už jen co se komentářů týče nemyslíš?

11 Ready Angel* | Web | 23. srpna 2010 v 1:41 | Reagovat

Pod úrovní.. takový kecy.. Myslím, že lidi by to ani nepoznali, a upřímně pochybuju, že dokážeš psát pod úrovní.. Píšeš prostě.. na své úrovni :)
Bubáků je spousta a znám je snad všecky.. čím to je, že jednou v zrcadle vypadáš skvěle a jednou úplně odporně, aniž bys na sobě něco změnil? :-?

12 TheJmoto | Web | 23. srpna 2010 v 17:44 | Reagovat

nějak teď nevím, co bych k tomu řekla (no dobře, tak teda napsala)
Asi bych nechtěla být oslovována Bubo, Bubíčku a Bubánku... asi proto, že nejsem Kuba, samozřejmě...Ale klidně bych se vrátila k těm časům, kdy mi říkávali bratranci Jají a podobnými zvrhlými slovy.
Co se týká přiložených fotek, ta první je opět taková... nezvyklá a na té druhé neni skoro nic vidět. Ale samozřejmě ti to na nich sluší ;) Mimochodem, víš, že jsem neviděla žádnou tvoji fotku, na které by ses usmíval? Myslim, že by ti to určitě slušelo ;) :P

13 Pan Unáhlený | 24. srpna 2010 v 12:35 | Reagovat

Tyjo já se divím, proč jsou ty komentáře takové, jaké sou, a pak si všimnu, že se mi smázl celej jeden obří odstavec. No nic, dopisovat ho už nebudu... :P

[3]: [7]:(když s tím teda sedmička souhlasí :D)
Bezbřehá sebestřednost je dost cool. Plaveš si v ní kam chceš, a nikde žádný otravný břeh s lidmi, kteří by tě vyrušovali! :D
Doma mi samozřejmě nikdo neříká, že jsem pěknej kluk. A kdyby mi to říkali, je to přece jen "doma", to se nedá brát vážně.
Fíí a kompletní odpověď bys nalezla v tom smazaném odstavci, jenže jsem nadmíru uražen na tenhle počítač, takže to znova sepisovat nebudu. Hlavní je, že to vím já :-P

[4]: To bych řekl :D Tyjo ale stejně, co když mi ty blond vlasym prožírají teď tu kůži... D:::

[5]: No, až na případný nával nových čtenářů, respektive čtenářek, mi to nevadí ;)
Charisma? Možná na blogu, nebo celkově na internetu.
Troll po třetí obrně, co spadl z druhého patra? Hůů, to by mohlo být zajímavé! :D
O zbytečnosti bubáků jsem psal taky, v tom smazanym odstavci.

[6]: Taky jsem se takové negativní vazby ještě nedočkal a ego mi jen spokojeně vrní :P

[7]: Zjistil sem, že se líbím snad jen holkám... :D

[8]: Zvláštní, tenhle článek po zpětném přečetní považuji za jeden z těch slabších, ale to bude tím nezvěstným odstavcem.
Kyš, já se vzhlížím už i v naleštěných kachličkách! :D
JÁ CHCI VYPADÁM BOŽSKY!
Hele už si to nakousl! Nezapomenu :P
Právě proto jsem šel tím sklepem, abych nepostrašil tolik lidí :D

[9]: Říkám, je to jen můj bubák, že něco pod úroveň napíšu a že tak budu psát dlouhodobě.

[10]: Taky vždycky obcházím půlku města.
Se máš, já patřím mezi klony.
Říkám že to je jen bubák! :D

[11]: Myslím že to bude ve vlasech.

[12]: Buba mi už lezl na nervy :D A úsměv mi prostě nesluší. Ne a ne. A ne.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.