Nudně, jako obvykle

25. března 2010 v 22:11 | Pan Unáhlený
Za chladných a větrných večerů, kdy jsem společně se psem a červeným vodítkem vyhnán z bytu ven, mě mezi příčetnými drží vize budoucnosti coby vysokoškoláka v nějakém větším městě.

Abych vám ujasnil představy, mluvím přesně o těch chvílích, kdy se s již zmíněným psem a vodítkem prodírám na schodišti mezi bývalými deváťáky z naší školy, sluchátka v uších, zatím ještě mlčící, odrazí jen velmi malou část zvukových vln, nesoucích obsah o buzíkovi se psem.

Nebo prostě o chvílích, kdy jsem opakovaně nazýván kryplem jen proto, že vyžaduji 10 minut ticha, abych mohl napsat nějakej další zbytečnej článek na tenhle blog.

Určitě to znáte :D

(Zde měl být perex, jenže na to jsem moc líný)
(A tak já ho sem teda dám no..)



Ono to možná (jako obvykle) zní, že mám špatnou náladu. Takže preventivně vás vyvedu z omylu, který by zde mohl vzniknout.

K té mé vizi.
Jihlava má sice své kouzlo, čistý vzduch, klid (krom našeho bytu) a tak dál a dál a dál. Ale mé naivní plány s ní počítají pouze do maturity na gymplu/obchodce. Následně chci prolézt na vysokou školu X ve městě Y (přitom Y náleží Praze, Brnu, nebo něčemu dalšímu trochu většímu, než je Jihlava), kde se časem objeví osobnost Z a najdu si práci, která mě bude bavit a zároveň slušně živit v oboru Ž.

Jenže mou první událostí, událostí A, bylo narození do těla hloubavého snílka, kterého okolnosti postupem času víc a víc strhávaly v myšlenkách do oblak. (A kromě poletování zapříčinily také mou závislost na hygieně a nakupování, ale o všem co píšu v tomto článku, včetně předchozí věty, pravidelní znudění čtenáři toho jistě ví až moc.)

Přeskočíme že mi byly vráceny peníze za mobil a obratem jsem si koupil nový. Zajímavé není ani to, kolik peněz mi zbylo a kolik mi přijde z pojišťovny za zlomenou ruku v tělocviku. A že du zítra do kina taky vědět nechcete. A už vůbec ne s kým, kolik mě to bude stát, kdy to bude, co tomu bude předcházet a na co vůbec jdu.

Mám choutky všechny tyhle věci nepřeskočit, ale musim se začít už vážně krotit. Neřešit.


Hm, tak já asi končím. Po dlouhý době si zas číst...
No páni, beztak zas skončím místo u knížky celej rozechvělej na iboys. Tak zatím.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Leňulí | Web | 26. března 2010 v 6:36 | Reagovat

Přeju ti, aby se ti všechno, co si tu přeješ vyplnilo, ale přidala bych tam i přátele. Mám pocit, že na jiné škole si určitě nějaké nové najdeš. ;-)

2 Lucka | Web | 26. března 2010 v 8:12 | Reagovat

Já myslím, že plány do maturity a skok na VŠ v této chvíli postačí. Dál to nemá cenu řešit, stejně se to všechno do té doby zamotá (to nemyslím ve zlém). To bys byl jako ten pán z filmu, který si lámal hlavu, kde bude slavit promoci jeho vnuk, který se teprv narodí. :-D

3 neechee-nka | E-mail | Web | 26. března 2010 v 10:50 | Reagovat

Hmm...zrovna sem se chtela zeptat na co jdes :D Btw Brno neni tak velky jak se zda..hodlam ho co nejdriv vymenit za New York :D to je aspon mesto :D

4 Morfínová | Web | 27. března 2010 v 21:55 | Reagovat

Oni ty "nudné" články, bývají mnohdy zábavnější, než ty "duchaplné"

Na den, kdy konečně vypadnu na vysokou se těším asi stejně jako na den, kdy umřu. Jsem morbidní, ale to znamená, že se těším fakt hodně. Naštěstí mi zbývá podstatně míň času, než tobě.

5 Yasmin | Web | 28. března 2010 v 13:13 | Reagovat

HA-HA-HA-HA-HA.
Tak počtvrté. Víš, tvůj blog je myslím prokletý nějakým tajemným, hrůzně tajemným proroctvím, protože vždycky, když napíšu komentář, se nějak záhadně smaže. Vážně. Máčknu JEN na shift a vrátím se zas na hlavní stránku... Já se na to fakt už vykašlu.
Tak, co jsem to psala... Jo, že svých vysněných deset minut na psaní článku mám téměř vždy, pokud mě tedy neruší přítomnost mého stále oxidujícího bratránka. To s ním pak celou dobu musím hrát rybičky. ( Prasátka a dinosauříky jsem mu už zatrhla, radši ho vždycky odvedu do ložnice a tam se mu snažím infiltrovat myslí do zablokovaných mozkových závitků... Někdy je mi ho vážně líto, ale když vezmeme v úvahu, jaká barbarská slast by to byla, pitvat se v jeho žbluňkacím mozku a tak... Mlčím. Nic jsem neřekla. )
Na další odstaveček si už s takovou přesností nepamatuji, snad jen, že jsem psala, že teď nutně potřebuji vědět, na čem jsi byl, v tom kině. Děsně mě to zajímá a není to žádná ironie, chá.

6 puppup | Web | 28. března 2010 v 16:04 | Reagovat

ty bys v nasi zadrbany vesnicce umrel ;) ja jsem tu spokojena.. a mam hlad, du si dat knedlo vepro zelo s pivickem :-D

7 Myší Královna | Web | 29. března 2010 v 19:25 | Reagovat

S kým? S kým?!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.